CASE STUDY

DIANA III

Srpen 2022

Cílem bylo vytvořit nástroj pro hodnocení vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na zlepšení výkonnosti a spolupráce v týmu při dlouhodobém pobytu v ICE prostředí. Nástroj umožňuje screening jednotlivců a členů týmu v rámci předvýběru a tréninku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE prostředí.

V oblasti současného stavu poznání představuje vliv stresu, zátěže a izolace na kognitivně-emocionální aspekty osobnosti významnou a často diskutovanou oblast, zvláště v kontextu psychofyziologické provázanosti. Pro analýzu této provázanosti bylo využito unikátního výzkumného prostředí hlubinného habitatu Hydronaut H03 DeepLab. Toto zařízení umožňuje ovlivňovat samotný průběh izolace/experimentu a přímo intervenovat a střídat možnost zátěže a míru náročnosti pro posádku.

Psychologický výběr posádky byl realizován v průběhu dvou dnů. Komplexním psychologickým zhodnocením prošlo celkem osm uchazečů o pobyt v prostředí ICE. Psychodiagnostickou část provedl celý tým psychologů. Uchazeči prošli v těchto dvou dnech jak individuální, tak skupinovou psychodiagnostikou. V individuální a skupinové psychologické diagnostice byly využity metody WAIS-III, KNB, ROR a MMPI-2. Účastníci byli v průběhu testování pozorováni a hodnoceni nejen v rámci individuální psychologické diagnostiky a rozhovorů, ale i při realizaci skupinových aktivit a týmové práci. Po ukončení psychodiagnostického výběru pracoval tým psychologů na vyhodnocení a interpretaci získaných kvantitativních a kvalitativních výsledků včetně stanovení doporučení či nedoporučení kandidátů pro pobyt v ICE prostředí.

Technické vybavení nezbytné pro realizaci mise:

• zařízení pro monitoring prostředí habitatu,
• zařízení pro monitoring biomedicínských dat účastníků,
• komunikační platforma – palubní systém.

Zařízení pro monitoring prostředí habitatu

Tento systém je nezbytný pro sledování parametrů prostředí habitatu, za kterých je experiment realizován a která mohou mít významný dopad na psychický stav posádky. Systém je založen na platformě slowRIO (slow remote IO controller) a umožnil sledování absolutního tlaku, relativní vlhkosti, teploty vzduchu, teploty vody, koncentrace O2, CO2, H2 a CH4, intenzity osvětlení, barvy osvětlení, elektrického napětí, odběru proudu a výskytu plamene (v budoucnu může být detekce plamene nahrazena detekcí kouře).

Zařízení pro monitoring biomedicínských dat účastníků

Použité nástroje umožňují záznam srdeční aktivity, dechové aktivity a kožního odporu: 

• snímač elektrokardiografie (EKG), 
• snímač dechové aktivity na bázi tenzometrů, 
• snímač kožní vodivosti/odporu.

Data z telemedicínských jednotek byla pomocí bezdrátové sítě WLAN (Wi-Fi 2,4 GHz) přenášena na datový server a ukládána do databáze InfluxDB, odkud byla použita pro vizualizaci v dohledovém centru. Sledování stavu subjektů a měřicích jednotek bylo možné realizovat v režimu 24/7.

Komunikační platforma – palubní systém

Pro zajištění komunikace mezi jednotlivými posádkami a řídicí věží byl používán palubní systém COMMON TONGUE, který nad rámec komunikační platformy obsahuje nástroje pro plánování (Ganttův diagram, kalendář, mind map) a řízení mise (propojení s jednotlivými čidly pro monitoring prostředí a biometrických dat). Palubní systém disponuje nastavením uživatelských profilů jednotlivých pozic v týmech. Profily jsou nastaveny tak, aby nedocházelo k jejich překrývání a současně byl nastaven přístup pouze k relevantním informacím. Každý z členů týmu má dle stanovené pozice definovaný přístup k datům. Tím je umožněna škálovatelnost a stanovení uživatelských práv v uzlech a dle typu uživatelů. Další využívaný princip umožňuje kvůli simulaci vzdálených destinací simulovat časový posun v komunikaci. 

Z psychologického hlediska bylo při zpracování postupu zaměřeného na testování a analýzu chování týmu v náročných podmínkách a vlivu zátěžových situací a izolace na psychiku jedinců použito paralelně několik postupů. Do první kategorie lze zařadit standardizovanou psychologickou diagnostiku, která byla vyhodnocována dle standardů a norem stanovených v příručkách těchto metod, popřípadě dle postupů obvyklých v podobně zaměřených zahraničních výzkumech. Dále sem náleží i experimentální diagnostické systémy. Pro další využití dat bylo nutné zvolit příslušné nástroje jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzy dat (jde tedy o smíšený design). V kvantitativních datech lze využít metody zkoumající rozdíly mezi průměrnými výsledky v jednotlivých úkolech v průběhu času. Vzhledem k počtu participantů a jedinečnosti experimentu byly brány v potaz spíše deskriptivní statistiky a jejich srovnávání s výsledky ostatních metod. Psychodiagnostická data byla vyhodnocována též individuálně v klinickém kontextu. 

Byly vyhodnocovány následující parametry: 

Druhou a významně větší kategorií vyhodnocovaných dat byla data kvalitativního charakteru. U obou posádek byly nejprve realizovány polostrukturované rozhovory před vlastní misí. Největší objem kvalitativních dat představovaly audiovizuální záznamy obou habitatů v režimu 24/7. Mimo to nahrávali účastníci posádek každý den a každý sám za sebe tzv. videolog, tj. osobní zhodnocení průběhu dne. Na závěr byly realizovány i debriefingové ohniskové skupiny obou posádek zvlášť a poté dohromady. V celkovém souhrnu jde tedy o obrovský objem dat (cca 6 TB), která bylo potřeba uspořádat, okódovat jejich kritické pasáže a vyhodnotit je či interpretovat. Kvalitativní analýza se zaměřuje zejména na 

• motivaci účastníků, jejich kvalifikační předpoklady a očekávání od plánované mise,  
• kvalitativní hodnocení sociální komunikace jednotlivce v posádce. Sledovány byly zvláště projevy konfliktů, stažení se z komunikace, humor, podrážděnost, proxemické a jiné neverbální projevy apod. Sledována byla též dynamika vývoje vztahů a konfliktů či kooperace mezi oběma posádkami navzájem i vzhledem k řídicímu centru mise,
• způsoby předávání informací v rámci projektových briefingů, chyby v komunikaci týkající se pracovních úkolů, a to jak při přípravě, tak při vlastní realizaci. V tomto ohledu bylo využíváno experimentálního nastavení, kdy komunikace probíhala převážně v módu zadávání úkolů ve směru velitelská věž > mateřská loď > přistávací modul a v módu reportování o průběhu a úspěšnosti úkolů ve směru přistávací modul > mateřská loď > velitelská věž,
• identifikaci a vyhodnocení kritických okamžiků mise ve vazbě na spontánně vzniklé, ale i naplánované komplikace (v rámci experimentální manipulace) v průběhu mise, 
• adaptivitu a kreativitu při plnění úkolů mise, které záměrně nebyly podrobně nacvičovány dopředu. K tomuto účelu se vyhodnocují i posádkou vytvořené produkty (například výukový popularizační videospot pro mládež), 
• kvalitu plnění svěřených týmových i individuálních úkolů (včetně pravidelných úkonů v rámci lékařských prohlídek, psychodiagnostiky, péče o rostliny atp.),
• zhodnocení funkčnosti použitého palubního komunikačního systému a pozitivních i negativních zkušeností s ním, 
• míru adaptace na omezený životní prostor a ztížené hygienické podmínky, 
• celkový psychický a zdravotní stav účastníků mise, 
• kvalitu a využití volného času u jednotlivců i celých posádek, zejména jeho organizaci a efektivitu vzhledem k potřebě odpočinku. Sem patří i zvládání cirkadiánního režimu, zejména u posádky pracující i v režimu nočních směn, 
• subjektivní hodnocení, pocit autentičnosti mise a aktuální prožívání účastníků v rámci pravidelných osobních videologů, 
• zhodnocení hlavních dojmů, postřehů, pozitivních i negativních aspektů a kritických okamžiků mise v rámci debriefingových skupin bezprostředně po ukončení izolace.

Doplňkově byla pozornost věnována též podpůrnému týmu, který zahrnoval několik desítek osob zajišťujících hladký průběh celé mise. Mezi jeho členy byl v závěrečné fázi distribuován zpětnovazebný evaluační dotazník s převážně otevřenými odpověďmi. 

Celkově se těmito analýzami cílí zejména na ověření funkčnosti a získání podnětů k vylepšení nástroje použitého při analogické misi DIANA III spolu s kooperujícími odbornými týmy pro výběr a trénink týmů pracujících v ICE prostředí.

Kooperace

Zajišťující týmy