CASE STUDY
DIANA III
Srpen 2022
Projekt „Nástroj pro zkoumání vlivu osobnostních charakteristik
a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE prostředí“
Cíl projektu
Cílem bylo vytvořit nástroj pro hodnocení vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na zlepšení výkonnosti a spolupráce v týmu při dlouhodobém pobytu v ICE prostředí. Nástroj umožňuje screening jednotlivců a členů týmu v rámci předvýběru a tréninku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE prostředí.
Průběh mise
V oblasti současného stavu poznání představuje vliv stresu, zátěže a izolace na kognitivně-emocionální aspekty osobnosti významnou a často diskutovanou oblast, zvláště v kontextu psychofyziologické provázanosti. Pro analýzu této provázanosti bylo využito unikátního výzkumného prostředí hlubinného habitatu Hydronaut H03 DeepLab. Toto zařízení umožňuje ovlivňovat samotný průběh izolace/experimentu a přímo intervenovat a střídat možnost zátěže a míru náročnosti pro posádku.
Výběr posádky
Psychologický výběr posádky byl realizován v průběhu dvou dnů. Komplexním psychologickým zhodnocením prošlo celkem osm uchazečů o pobyt v prostředí ICE. Psychodiagnostickou část provedl celý tým psychologů. Uchazeči prošli v těchto dvou dnech jak individuální, tak skupinovou psychodiagnostikou. V individuální a skupinové psychologické diagnostice byly využity metody WAIS-III, KNB, ROR a MMPI-2. Účastníci byli v průběhu testování pozorováni a hodnoceni nejen v rámci individuální psychologické diagnostiky a rozhovorů, ale i při realizaci skupinových aktivit a týmové práci. Po ukončení psychodiagnostického výběru pracoval tým psychologů na vyhodnocení a interpretaci získaných kvantitativních a kvalitativních výsledků včetně stanovení doporučení či nedoporučení kandidátů pro pobyt v ICE prostředí.
Technické vybavení
Technické vybavení nezbytné pro realizaci mise:
- zařízení pro monitoring prostředí habitatu,
- zařízení pro monitoring biomedicínských dat účastníků,
- komunikační platforma – palubní systém.
Zařízení pro monitoring prostředí habitatu
Tento systém je nezbytný pro sledování parametrů prostředí habitatu, za kterých je experiment realizován a která mohou mít významný dopad na psychický stav posádky. Systém je založen na platformě slowRIO (slow remote IO controller) a umožnil sledování absolutního tlaku, relativní vlhkosti, teploty vzduchu, teploty vody, koncentrace O2, CO2, H2 a CH4, intenzity osvětlení, barvy osvětlení, elektrického napětí, odběru proudu a výskytu plamene (v budoucnu může být detekce plamene nahrazena detekcí kouře).
Zařízení pro monitoring biomedicínských dat účastníků
Použité nástroje umožňují záznam srdeční aktivity, dechové aktivity a kožního odporu:
- snímač elektrokardiografie (EKG),
- snímač dechové aktivity na bázi tenzometrů,
- snímač kožní vodivosti/odporu.
Data z telemedicínských jednotek byla pomocí bezdrátové sítě WLAN (Wi-Fi 2,4 GHz) přenášena na datový server a ukládána do databáze InfluxDB, odkud byla použita pro vizualizaci v dohledovém centru. Sledování stavu subjektů a měřicích jednotek bylo možné realizovat v režimu 24/7.
Komunikační platforma – palubní systém
Pro zajištění komunikace mezi jednotlivými posádkami a řídicí věží byl používán palubní systém COMMON TONGUE, který nad rámec komunikační platformy obsahuje nástroje pro plánování (Ganttův diagram, kalendář, mind map) a řízení mise (propojení s jednotlivými čidly pro monitoring prostředí a biometrických dat). Palubní systém disponuje nastavením uživatelských profilů jednotlivých pozic v týmech. Profily jsou nastaveny tak, aby nedocházelo k jejich překrývání a současně byl nastaven přístup pouze k relevantním informacím. Každý z členů týmu má dle stanovené pozice definovaný přístup k datům. Tím je umožněna škálovatelnost a stanovení uživatelských práv v uzlech a dle typu uživatelů. Další využívaný princip umožňuje kvůli simulaci vzdálených destinací simulovat časový posun v komunikaci.
Sledování dynamiky týmu v průběhu mise
Z psychologického hlediska bylo při zpracování postupu zaměřeného na testování a analýzu chování týmu v náročných podmínkách a vlivu zátěžových situací a izolace na psychiku jedinců použito paralelně několik postupů. Do první kategorie lze zařadit standardizovanou psychologickou diagnostiku, která byla vyhodnocována dle standardů a norem stanovených v příručkách těchto metod, popřípadě dle postupů obvyklých v podobně zaměřených zahraničních výzkumech. Dále sem náleží i experimentální diagnostické systémy. Pro další využití dat bylo nutné zvolit příslušné nástroje jak kvantitativní, tak kvalitativní analýzy dat (jde tedy o smíšený design). V kvantitativních datech lze využít metody zkoumající rozdíly mezi průměrnými výsledky v jednotlivých úkolech v průběhu času. Vzhledem k počtu participantů a jedinečnosti experimentu byly brány v potaz spíše deskriptivní statistiky a jejich srovnávání s výsledky ostatních metod. Psychodiagnostická data byla vyhodnocována též individuálně v klinickém kontextu.
Byly vyhodnocovány následující parametry:
Kognitivní úlohy v prostředí NEUROP-III
Posádce byly několikrát během experimentu zadávány náročné diagnostické kognitivní úlohy zaměřené na sledování exekutivních funkcí, zejména v oblasti impulzivního chování, riskování, interference nebo inhibice ve smyslu go/no-go. Posuzují se jednak rozdíly individuálního výkonu u jednotlivců v průběhu času (intraindividuální srovnání), ale probíhá také srovnání výkonu mezi jednotlivými členy posádek (interindividuální srovnání), provádí se posouzení v rámci populačních norem a v neposlední řadě též srovnání s výkonem ve fázi diagnostiky posádek před experimentem (jaro 2022). Sledují se též projevy fyziologických parametrů během vyplňování baterie NEUROP-III.
Subjektivně vnímané zátěže hodnocené pomocí indexu NASA Raw Task Load Index
Jedná se o dlouholetý standard v měření subjektivního vnímání zátěže při konkrétních úkolech v pěti dimenzích: mentální náročnost, fyzická náročnost, časová náročnost, výkonnost, snaha a frustrace. Data se získávala celkem v 10 měřeních, a sice u třech aktivit v rámci psychodiagnostického víkendového pobytu a poté sedmkrát během samotné mise. Vyhodnocení je možné provádět jak na úrovni jednotlivce, tak v rámci průměrných výsledků u všech participantů.
Sociomapování
V průběhu celé mise hodnotili členové posádek kvalitu spolupráce a komunikace se všemi ostatními členy i napříč posádkami včetně velitele mise, a bylo tak možné vyhodnotit průběh a vývoj tohoto hodnocení v čase.
Doplňková jednorázová osobnostní diagnostika
V závěru mise vyplňovali účastníci ještě baterii psychologických dotazníků zaměřených na osobnostní charakteristiky.
Analýzy obličejové exprese emocí
Analýzy obličejové exprese emocí pomocí experimentálního využití specializovaného softwaru. To opět obnáší časově náročnou identifikaci konkrétních pasáží s kvalitním záznamem obličeje a též v rámci vytipované situace mise.
Druhou a významně větší kategorií vyhodnocovaných dat byla data kvalitativního charakteru. U obou posádek byly nejprve realizovány polostrukturované rozhovory před vlastní misí. Největší objem kvalitativních dat představovaly audiovizuální záznamy obou habitatů v režimu 24/7. Mimo to nahrávali účastníci posádek každý den a každý sám za sebe tzv. videolog, tj. osobní zhodnocení průběhu dne. Na závěr byly realizovány i debriefingové ohniskové skupiny obou posádek zvlášť a poté dohromady. V celkovém souhrnu jde tedy o obrovský objem dat (cca 6 TB), která bylo potřeba uspořádat, okódovat jejich kritické pasáže a vyhodnotit je či interpretovat. Kvalitativní analýza se zaměřuje zejména na
- motivaci účastníků, jejich kvalifikační předpoklady a očekávání od plánované mise,
- kvalitativní hodnocení sociální komunikace jednotlivce v posádce. Sledovány byly zvláště projevy konfliktů, stažení se z komunikace, humor, podrážděnost, proxemické a jiné neverbální projevy apod. Sledována byla též dynamika vývoje vztahů a konfliktů či kooperace mezi oběma posádkami navzájem i vzhledem k řídicímu centru mise,
- způsoby předávání informací v rámci projektových briefingů, chyby v komunikaci týkající se pracovních úkolů, a to jak při přípravě, tak při vlastní realizaci. V tomto ohledu bylo využíváno experimentálního nastavení, kdy komunikace probíhala převážně v módu zadávání úkolů ve směru velitelská věž > mateřská loď > přistávací modul a v módu reportování o průběhu a úspěšnosti úkolů ve směru přistávací modul > mateřská loď > velitelská věž,
- identifikaci a vyhodnocení kritických okamžiků mise ve vazbě na spontánně vzniklé, ale i naplánované komplikace (v rámci experimentální manipulace) v průběhu mise,
- adaptivitu a kreativitu při plnění úkolů mise, které záměrně nebyly podrobně nacvičovány dopředu. K tomuto účelu se vyhodnocují i posádkou vytvořené produkty (například výukový popularizační videospot pro mládež),
- kvalitu plnění svěřených týmových i individuálních úkolů (včetně pravidelných úkonů v rámci lékařských prohlídek, psychodiagnostiky, péče o rostliny atp.),
- zhodnocení funkčnosti použitého palubního komunikačního systému a pozitivních i negativních zkušeností s ním,
- míru adaptace na omezený životní prostor a ztížené hygienické podmínky,
- celkový psychický a zdravotní stav účastníků mise,
- kvalitu a využití volného času u jednotlivců i celých posádek, zejména jeho organizaci a efektivitu vzhledem k potřebě odpočinku. Sem patří i zvládání cirkadiánního režimu, zejména u posádky pracující i v režimu nočních směn,
- subjektivní hodnocení, pocit autentičnosti mise a aktuální prožívání účastníků v rámci pravidelných osobních videologů,
- zhodnocení hlavních dojmů, postřehů, pozitivních i negativních aspektů a kritických okamžiků mise v rámci debriefingových skupin bezprostředně po ukončení izolace.
Doplňkově byla pozornost věnována též podpůrnému týmu, který zahrnoval několik desítek osob zajišťujících hladký průběh celé mise. Mezi jeho členy byl v závěrečné fázi distribuován zpětnovazebný evaluační dotazník s převážně otevřenými odpověďmi.
Celkově se těmito analýzami cílí zejména na ověření funkčnosti a získání podnětů k vylepšení nástroje použitého při analogické misi DIANA III spolu s kooperujícími odbornými týmy pro výběr a trénink týmů pracujících v ICE prostředí.
Kooperace
Zajišťující týmy
ZA PODPORY:
Projekt TL05000228 Nástroj pro zkoumání vlivu osobnostních charakteristik a vnějších faktorů na dynamiku týmu při dlouhodobém pobytu v ICE environment byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Éta.